Březen 2010


Co člověk dělá, když je nemocný

8. března 2010 v 14:43 | R. |  Blbosti

O jarních prázdninách jsem něco chytila . . .

8.-14. února jsme v Libereckým okrese měli jarní prázdniny. No a já jsem jela lyžovat za babičkou do Harrachova, kde se to lyžařskými středisky jen hemží...lyžařský kurz jsem měla zaplacený od úterý do čtvrtka. No ty první 2 dny jsem nějak odlyžovala, to mi ještě nic nebylo, ale ve čtvrtek jsem vstávala s nějakým divným hlenovým pocitem, kašlala jsem jak něco a prostě bylo zřejmý, že jsem něco chytila. No co jsem měla dělat, poslední den jsem "na umíračku" odlyžovala a vypadalo to tak, že jsem prostě jen "profouklá" tím zimním krkonošským vzduchem. Odjela jsem domů do Liberce, tam mě začalo šíleně bolet v krku, no ale k doktorce jsem prostě nechtěla, vypadalo to tak, že to nic nebude. Normálně jsem dál chodila do školy, na pěvecký kroužek, kde jsem s obtíží vydala tón, a hrála na klarinet. Po pár dnech se ta bolest v krku uklidnila a na její místo nastoupila rýma. To mi až tak nevadilo, protože jsem nemusela cvičit na tělocviku a občas jsem vynechala i zkoušku sboru. Potom jsem ale na víkend odjela zase za babičkou a tam jsem dostala horečku, která za všeobecné paniky zase ustoupila. To jsem ale potom v pondělí už musela jít k doktorce, protože se se mnou ta podivná nemoc táhla už docela dlouho, a ta mě nechala týden doma. A co dělá takový člověk týden doma??? No občas sedí a kouká do zdi, občas se lekne, protože někdo přejde po lešení přímo před oknem, občas sedí u počítače a takhle píše na blog. Nebo taky dopisuje učení do školy, které mu pošle laskavá kamarádka...ale většinou je docela nuda. A předpovědi mojí babičky z Krkonoš se -aspoň v tomhle oboru- vždycky vyplní. Když říká, že "ta holka bude příští tejden doma", tak prostě jsem. Tímhle způsobem mě moje milá babička odkázala na týdenní nudu doma i tento týden-dostala jsem od doktorky antibiotika.
Proto přeju všem z Prahy, Blanska, Brna, Břeclavi, Hodonína, Vyškova, Znojma, Domažlic, Tachova, Loun, Prostějova a Karviné, ale i těm, kteří budou mít prázdniny ještě později, aby se jim nestalo to, co mě.

K zamyšlení?

7. března 2010 v 14:19 | R. |  Inteligence

Zamyslete se.

Nevím, co se děje. Kdykoliv klliknu na odkaz na něčí blog, po chvíli hledání jakýchsi "moudrostí" najdu všude jen avatary, pixelky, bleskovky, photoshooty a já nevím co, ale je toho hodně a je to v podstatě k ničemu. Já vím, občas si říkám, jak jsou ty pixelky roztomilé a jak je "cool" mít vystajlovaňoučké blogísky s suprovýýýým designem, ale vždycky dojdu nakonec k názoru, že k čemu to je. Předpokládám, že majitelé podobných blogů si právě říkají, k čemu je tohle. Žádná pixelka, photoshoot, kusovka, bleskovka...přiznávám, i já měla takový blog, aspoň jsem se o to kdysi snažila, střídala jsem VeLkÉ PíSmEnO s MaLýM a říkala si, kdoví jak to není super a cool a že se na můj blog plný "zajímavých čLáNečQů" čtenáři jen pohrnou. Z vlastní zkušenosti vím, že akorát psali, jak se to nedá číst. A že jsem s tím trapná. Bylo mi asi tak teprve 8 nebo 9 a já to někde viděla a moc se mi to líbilo. Nadšeně jsem montovala nové designy a sbírala SBéčka (spřátelené blogy). Pokud se chcete podívat na můj bývalý blog, klikněte sem. I já se tam občas podívám a když zabloudíte ve starších článcích, možná, že pochopíte, co jsem sem psala.
Prozatím pá, R.
P.S.:Jestli jste dočetli až sem, možná, že něco pochopíte.

Vyrobila jsem

5. března 2010 v 15:10 | R. |  Blbosti
Vyrobila sem...nic těžkého =]

Drahokamy v poušti

5. března 2010 v 14:54 | R.
Všichni slušní lidé v Evropě pečlivě třídíme odpad na sklo, papír, plasty atd. Už díky ekologickému myšlení to považujeme za samozřejmost, ale ne všude je tomu tak. Na dovolené v Egyptě jsem podnikla výlet na čtyřkolkách do pouště , který nám byl nabídnut jako atrakce pro turisty. Svítilo slunko a za jízdy se mi zdálo, že poušť je plná drahokamů, které svítí ve slunci. Bylo to nádherné. Jaké bylo mé překvapení, když jsem při pohledu zblízka zjistila, že ty nádherné drahokamy jsou ve skutečnosti rozfoukané pet lahve.
Tak mě napadlo, o co se to vlastně doma snažím.