Přelomovej rok. Jako každej jinej.

31. prosince 2011 v 14:17 | Iris
Dostává mě, že na tenhle neoficiální blog, navíc s uzavřenejma komentářema, chodí pořád denně víc lidí než na ten oficiální, kde si toho můžete mnohem víc přečíst, někdy mě stejně i přes doslovný zákaz jakékoliv kritiky zkritizovat a klidně i něco okopírovat jako nejmenovaná kopírka. Taky mě udivuje, že čtete moje starý a ve většině případů naprosto debilní články. Jako například Článek s anketkou. Hahahahahhhahá :-D. Děkuju, že hlasujete. Avšak vzývám člověka, který tyhle články čte nebo proklikává, aby se mi k nim přihlásil. Jako do komentu. Zajímalo by mě, kdo to je.
so strange i like it.
No ale dost keců... Proč jsem vlastně dneska tady. Jo, jak jistě víte, tak dneska je Silvestr, poslední den v roce 2011. Taky den trapnejch pořadů v TV s Kostkovou a Bílou a den bouchání ohňostrojů a psích mrtvic. A jsem tady, abych tak trochu krátce zhodnotila uplynulý rok 2011. Krátce, protože to "velký" si chystám na oficiální blog. (kdyby vás zajímalo, na co se přijít někdy večer podívat - rekapitulace roku rozdělená po měsících, určitě jste to už taky někde viděli :-D) Bude to, jak jinak, hlavně pro mě, narozdíl od toho chystaného, a tenhle celkem rozsáhlý úvod píšu jenom pro vaše pochopení. Takže si užívejte konec roku. A dobrá rada nad zlato. Kalendáře kupujte až v únoru. Jsou slevy.
Takže rok 2011 je za mnou. Skoro. Za námi. Já jsem ho prožila... No, celkem normálně. Čímž myslím, že chvílema divoce, chvílema přelomově a chvílema naprosto klidně. Jako každej rok. Smutky, radosti, každodenní starosti, prázdniny - letní, zimní, vánoční, jarní a ještě kdovíjaký. Spousta koncertů a vystoupení, navštívenejch, odzpívanejch i odehranejch. I pokaženejch, samozřejmě. V roce 2011 jsem dokončila primu a začala sekundu. Dvakrát za rok jsem byla premiantka (na začátku sekundy už ne), vyhrála jsem fotografickou soutěž, postoupila jsem v matematický a zeměpisný olympiádě, měla jsem spoustu desítek, devítek, osmiček, sedmiček, občas i nějakou šestku a pát pětek z fyziky...
Nakreslila jsem hodně obrázků a srdíček a napsala hodně zápisů do deníčku. Hodněkrát jsem se s někým pohádala a pak usmířila (nebo taky ne). Přišla jsem o "kamarádku", stopadesátmilionkrát jsem měla chuť jí i jiným lidem nakopat.
Zažila jsem svůj svátek, narozeniny i Vánoce (překvapivě). Opustila jsem jeden svůj blog a založila si nový. Měla jsem spoustu "esbéček" a většinu z nich jsem ztratila, ale to nevadí, protože jsem prostě začala nanovo. Založila jsem si blog o Gábině Gunčíkový, kde jsem se dozvěděla mimo jiné i to, co je Imagebam. Založila jsem si tumblelog. Naučila jsem se pracovat v PhotoScape. Zažila jsem si svojí SuperStar éru, dokonce jsem byla i na autogramiádě. Sledovala jsem Tisíc a jednu noc (převážně se zatajeným dechem :-D) a jiné blbiny. Nabarvila jsem si vlasy na rezavo, i když jsem tušila, že reakce okolí budou velmi rozporuplný.
Obnovila jsem si FB a pak jsem si ho zase založila, protože jsem na něj zanevřela - jako už jednou předtím. Taky jsem byla několikrát nesmysleně zamilovaná do někoho, kdo si mě ani nevšimnul a skončilo to tak, že jsem dala všem imaginární kopačky na několik let dopředu.
Všechno jsem si užila, ve všech slova smyslech. Nic mě nezabilo, takže můžu s klidem říct, že odcházející rok mě zanechává posílenou...
Zkrátka to byl přelomovej rok. Jako každej jinej.
Iris.
 


Aktuální články

Reklama