Don't open up your folding chair next to me anymore....

13. února 2012 v 22:01 | Iris
Byla jsem vážně moc ráda, že jsem tě poznala, když se nad tím teď tak zamyslím. A hned mám o čem přemýšlet.... Od druhého dne na gymplu, kdy jsem si vedle tebe sedla - protože jsem nevěděla, kam si mám sednout. A ty jsi tam seděla tak sama a podezřívavě si prohlížela svojí novou třídu. Musela jsem k tobě jít, protože jsem tě chtěla poznat. Asi nějakej osud, nebo co. Tak jsme se seznámily, já a ty, E. neboli Eli. A teď, samozřejmě už pár měsíců, je to pryč a já jsem za to neskonale vděčná, stejně jako za tu dobu, kdy jsme byly "kamarádky".
Nebylo to normální kamarádství, aspoň né takové, jak bych si ho představovala já, ale byla jsem spokojená. Byla jsi moje první kamarádka, taková, se kterou bysme si sedly na lavičku a pomlouvaly. To mě - naneštěstí - bavilo opravdu hodně. Stejně jako tebe, nic si nenalhávejme. A já vím, jak pomlouváš, co ošklivýho říkáš, znám tvoje hlášky, je mi jasné, proč a čemu se směješ. Myslím, že je to špatně, ale je to tak....
A ty jsi říkala, že jsi křesťanka. Slušně vychovaná, milá, tichá, nepotřebuješ na sebe upoutávat pozornost. Nechováš se jako bestie. Když si vzpomenu na tu scénu z loňskýho listopadu, nevím, co si mám myslet - o sobě, o tobě.
Důležité je i to, že nezvládnu ovládat svoje emoce, zkrátka jsem pořád strašně cholerická a ano, mám s tím problémy. Vypadá to směšně, ale to je moje povahová výchylka. Ty jich máš spoustu, a myslím si, že všechny rozhodně neznám a jsem ráda.
A ještě něco. Po tom, co jsi změnila svůj přístup a pohled na věc o 180 stupňů, nějak se mi smazalo i to málo pěkného, co jsem si o tobě ještě myslela. "L. je kráva, naprostá kráva. Ta mě tak sere...." Pamatuju si, jak jsme jí vloni pomlouvaly. Jak jsi pomlouvala i ostatní. A taky jak jsi mi říkala, co ošklivýho o mě L. řekla. Tehdy jsem tě hnala....
A teď? Ty a K. se mi hrabete v kapse od bundy, a L. se mi probírá ve věcech na lavici. Děsně se spolu smějete. Jste kámošky. Ty se tlemíš úplně každý kravině, naprosto debilním způsobem, vidím, jak chceš být jako ony. Máš hloupý poznámky, a když přijdu do místnosti, začneš se pochechtávat. Děláš věci, který jsi úplně odsuzovala. Tím pádem mi došlo, že jsi loutka. Nebo naprosto bez vlastní osobnosti.


Nevím, co sis o mně vlastně myslela.... Občas mi přišlo, že si myslíš, že jsem něco míň než ty. Myslela sis, že jsi lepší a že mi s klidem můžeš říst, ať držím hubu. Protože jsi chtěla být "děsně cool" a nadávala jsi všem klukům. Říkala jsi, že je nakopeš, a myslela sis, že je balíš. To jsme byly ještě spolu, a ty ses už chtěla chovat jako ony.
Pamatuju si, jak jsme loni v září na výjezdovce spolu koukaly z okna a povídaly si. Tys měla deprese, a říkala jsi, že odejdeš ze školy, nebo že zavoláš rodičům, ať si pro tebe přijedou. Nesnášela jsi je, L. a K. a ostatní. Byla jsi zkrátka takzvaně psycho. A tehdy jsi mi to řekla: "Neuraz se, ale já si nemyslím, že ty bys mohla někdy někoho balit." Ne, nedotklo se mě to v žádným jiným ohledu, než v tom, že jsi akorát tak vyjádřila, co sis o mně myslela. Že jsem tlustá a ošklivá, to já vím.... Jenom díky tomu, že mi to ostatní říkali už od základky, jsem na tohle přišla, ale to sem teď nepatří. Opakovala bych se, kdybych sem znova napsala, že když jsme spolu šly, myslela sis o sobě kdovíco. Znám to, je to hnusný. Ošklivý holky si vybírají jako kamarádky šedý myšky, s podkopaným sebevědomím. Ty nejsi nijak extra hezká - čímž nechci říct, že já jsem. Příště bych si už nic takovýho nenechala líbit. Od nikoho. Nepotřebuju nejlepší kamarádku, stačí mi někdo, s kým můžu přijít pozdě na hodinu, s kým se můžu zasmát o přestávce, a s nikým si neslibovat žádné přátelství, Protože já jsem sobecká, a nechci nikomu pomáhat v nouzi, pokud ho teda nemiluju. A tak už to neočekávám od nikoho ani na mojí adresu.
Buď sbohem, moje drahá Eli. Nechci s tebou mít už nic společnýho. Nicméně ti nepřeju nic extra špatnýho; stačilo by, kdyby na tebe byl někdo ošklivej a choval se tak, jako ty.... Roznášel drby a machroval. Nejradši bych tě viděla plakat, kvůli něčemu, co jsem ti udělala já.
A tobě jsem já dovolila rozložit svou plážovou židli vedle mě....
Iris.
 

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama