Lovely people, lovely places

3. března 2012 v 12:23 | Iris
Ach áno (taková moje oblíbená fráze na začátek ;-D). Jsme přestěhovaný, a už nám dokonce včera zapojili internet a telku. Ehm, je pravda, že za tu dobu, co jsem ani jedno z toho neměla, jsem udělala celkem dost jinejch věcí; vyluštila jsem spooooustu osmisměrek (a pak jsem byla zklamaná, jaký debilní a trapný vtipy tam dávaj), nakreslila jsem docela dost věcí, a taky jsem znova rozečetla Patnáctku v TOM.... Já nečtu moc často, a už vůbec se neděje, že bych četla knížky nějak plynule víckrát, takže i s tímhle jsem po přečtení pár úryvků skončila. Taky jsem hrála (jako by to někoho zajímalo, hehe, no dělejme, že jo) nějaký karty na PC, a málem jsem se naučila hrát Srdce (strašně složitý, a já děsně nelogická!!). Plus mám na "kontě".... Už asi čtyři obrázky, který jsem namalovala v Malování. To je program, se kterým jsem nikdy moc neuměla, a namalovat něco myší v Malování mi přišlo vždycky jako nadlidskej výkon.
Na následujícím obrázku je Etell. O tý se mi jednou zdálo. Roztomilá, že?! Vraždí nožem a tím hrncem, nebo co to má ve druhý ruce. Miluje růžovou a světle zelenou, a žije v utajení na zámku.... Do období temna mi ten obrázek moc nezapadá, že :-/.
No a abych přece jenom něco dodala ke stěhování: článek, který jsem psala v zakrabicovaném a zabaleném bytě v Podzimní najdete tady. Psala jsem ho narychlo, mezi odstavcema jsem lítala před panelák s odpadkama, a vůbec jsem byla taková rozpolcená osobnost ve mnoha směrech. Nevěděla jsem, jak mám komu pomoct, za tři hodiny měli přijet stěhováci a my jsme ještě balily, no zmatek. Já měla už úplně všechny věci zalepené buď v pytlích, nebo v krabicích, jediný věci, který jsem ještě mohla používat, jsem měla naházený v takovým velkým modrým cestovním batohu. A tam byl totální pallmall věcí, jako noční věci, ta hromada, kterou jsem měla pod polštářem (můj zlozvyk :-D), špinavý věci, deníček, sešity, do kterých si píšu nějaký jiný věci než do deníčku, a samozřejmě ještě nějaký plyšáci, jako Šmudlinka, Želvička a Barynka, jak vidíte jsem úchylná v mnoha směrech.
Do novýho bytku jsme šly napřed s máti, protože babi čekala ve starým bytě, na ty stěhováky. Já jsem celou cestu hekala, ale opravdu, protože jsem měla pocit, že mi ten cca. desetikilovej batoh rozežere krční páteř, a tu podložku na psací stůl s mapou Evropy, kterou jsem taky nesla, jsem několikrát namočila do bahna nebo do nějakých jinýh hoven, jako třeba do sněhu, ve kterým jsem se jí pokoušela umejt od toho bahna. Chudinka vzdálenostní tabulka :'-(. No a když jsme dorazily do bytu, nebylo tu skoro na nic si sednout, máti šla čistit a norníkovat kuchyň, a já jsem si sedla na balkón a čuměla jsem. Samozřejmě jsem si s sebou vzala spoustu papírů a zkoušela jsem něco nakreslit, jenže mi to nějak.... seklo a nefungovalo. Takže jsem si strčila ty miniaturní vražedný sluchátka do uší a poslouchala Reginu Spektor na svojí MP4, což dělám velmi málo a vůbec, já si to radši pustim nahlas než abych si furt strkala ty vypadávající sluchátka do uší (mně tam nic nedrží :-D). No a tak jsem vydržela asi tak hodinu a něco, možná víc a možná míň, já jsem to fakt nepočítala. A najednou máti - telefón ze starýho bytu. Babička: Oni nepřijeli!! Šoky jako!! V jednu měli přijet, a bylo po jedný a oni furt nic. Ani se neozvali.... Takže já jsem hned chytila nerv, prostě my máme všechno zabalený, a nemáme pomalu ani kde a na čem přespat, kdyby nepřijeli, a oni na nás zapomněli!!
Nakonec to dopadlo dobře. Přijeli. Já jsem si šla něci dobrýho koupit do místního supermárketu, a když jsem to snědla, začalo se k nám stěhovat. Postele, skříně, štětky na záchod, police, a pytle a krabice. Pocit, že všude překážíte. Super. Ale po několika hodinách, skoro úplně večer, to bylo všechno hotový!! Neuvěřitelný. Skvělej pocit!!
Jenže. Potom to spočívalo v tomhle; odházet pytle z postelí, a protože jsme unavení tak spát. Pro mě celkem deprese, protože já nezvládnu spát na smetišti (teď jsem se o tom ještě přesvědčila!!). A pamatuju si, že první, co jsem další den po probuzení viděla, byl modrej pytel.
No ale během druhýho dne se s tím už hnulo, sakra hodně hnulo. Jsem si vybalila oblečky, knížky a tak, a když jsme s babičkou jely do starýho bytu třídit sklep, máti mi udělala pokoj. Mám fakt hezkej pokoj. Tři stoly (jeden psací, druhej konferenčák, a třetí kuchyňskej, protože jinam se nevešel), dvě postele do elka podél stěny, a vůbec, takový hezký. Jó, chlubím se :-P. Další dni už jsme skoro bydlely.... Občas jsem sice beznadějně hledala v množství krabic a pokojů šampón, fén nebo žehličku na vlasy, ale to bylo dobře, protože díky tomu se to všechno vybalilo ;-). V pondělí tu budeme týden, a můžu v pohodě říct, že jsme v pohodě.
Jejda, to je dlouhý dneska.... Takže já asi půjdu malovat na počítači, a taky bych si měla zahrát na klarinet. Sledujte blog!! A já bych se mohla někdy v nejbližší době ozvat. Vidíte, mám co psát ;-).
Iris.
 


Aktuální články

Reklama