I am a child, it's too soon

6. července 2012 v 15:03 | Iris
Ano, dneska je mi třináct. To znamená, že už konečně můžu legálně používat Tumblr.com nebo si třeba můžu založit blog na Blogspotu. (Jednou jsem ten blog na Blogspotu zkoušela, ale vyhodilo mě to s mým pravým datem narození. A já jsem přece čestné děvčátko a nelžu.) Kdybych žila v nějaké anglicky mluvící zemi, byla bych ode dneška teenager. Taky si můžu konečně přečíst stará čísla časopisu Šťastná třináctka z pohledu pravé třináctileté kvočny stresující se proto, že s nikým nechodí, pro které redakce časopis, který se už (naštěstí) nevydává, psala, a cítit se při tom konečně strašně důležitě.
Cigarettes and lies
I am a child, it's too soon.
Na oslavu příchodu léta jsem si obstarala dva toxické časopisy. Bravo GIRL a nějaký Joy beauty speciál, nebo co. Udělala jsem to tak i minulé léto (ty předchozí roky jsem si tyto časopisy asi kupovala pravidelně a brala jsem to vážně) a líbilo se mi to, takže jsem to zopakovala. Co jsem se dozvěděla?? Kluci na mě letí kvůli mému IQ (zajímalo by mě, jestli pravidelné čtenářky úžasného BG vědí, co to je) a abych "sbalila svého idola", mám mu skočit na záda. Všimněte si, jak jsou tyto dvě informace maximálně rozporuplné. A v Joyi jsem si přečetla, že si mám koupit samoopalovák za šest stovek. + Nutno podotknout, že k oběma časopisům byly jako dárek tampóny.
Článek o mém zakončení roku jste si asi už přečetli. Bylo to celé tak trochu ujeté a psycho, zvlášť ta několika-kilová igelitka s učebnicema, kterou jsem táhla rychle domů, abych se ještě rychleji vrátila do školy a stavovala se pro A., což bylo maximálně složitý, protože jeho třída nějak rozbila dveře k nim do třídy a tak nejdou otevřít, zvlášť s mým umírajícím temperamentem a sílou, díky nimž vzbuzuju ve svém okolí pocit, že jsem v posledním tažení. A zvlášť na konci roku.... Ale stejně mi to připomíná, že nikomu skákat na záda, abych získala jeho pozornost, nemusím, teda spíš ani nemůžu. Ach jo, to mi bude zase celé prázdniny vrtat hlavou, toto :-D.
Mimochodem, El. zmiňovaná v tomhle článku nejspíš odchází. Ani se nerozloučila. Trpěla jsem jí ty její hnusný kecy dva roky a když se s ní na konci roku nikdo nechtěl bavit (to víte, zase nastal takový zvrat - vlastně ani nevím, jaký), ještě jsem se s ní pokoušela navázat kontakt, čistě z nostalgie mně vlastní. Jestli příští rok znova nastoupí, ať si mě nepřeje :-D. A vůbec, ať si mě nepřejou všichni, kteří se se mnou ani nerozloučili a nedali mi svoje číslo, i když jsem se ho z nich během celého školního roku snažila jemně a decentně vytáhnout.:-D I am a child, it's too soon....
A nyní už pár nostalgických fotek. Pokusila jsem se vybrat jen ty s "rouškou anonymity". Takže jich je málo. Chtěla jsem to zcenzurovat!!
Iris.

Ještě pod pražským metrem.


Bouchla jsem se křeslem do nohy, o to šlo.
Vzpomínka na lyžák.
Konečně fotka, na které mi to sluší
Někde tam za tím bleskem.... aneb Jak to ty fashion blogerky dělají, že se vyfotí v zrcadle a jsou na tý fotce vidět?! Nechápu.:-D

 


Aktuální články

Reklama