Birds still migrate south, people move on

25. března 2013 v 14:42 | Iris |  Tajné postřehy
Tenhle obrázek mám z tumblr. Z mého vlastního blogu!! Je to trochu nostalgie, prohlížet si znova ty (převážně strašný) obrázky, které jsem reblogovala. Nevím, co jsem si o sobě myslela. Ale trávila jsem tam hodiny a hodiny a bylo to na zabití. Každopádně, už tam nejsem. Ale coldsnowflake.tumblr.com je vám všem stále k dispozici. Pokud máte rádi úchylný obrázky. A Reggie!!
Jojo, píšu sem vážně aktivně. Nevadí. Mám za sebou trimestrální testy a dopadly všechny skvěle. Nevím, jak ostatní, ale já jsem ráda, že je píšeme... Jen tak pro zajímavost, 97% ze španělštiny je super, zvlášť s tím praštěným dopisem, co jsme museli dávat dohromady. Cítím se inteligentně.
Teda pokud zrovna neodpočítávám takty na zkouškách příležitostného školního orchestru. Druhej klarinetista si rozbil klarinet a tak jsem tam na ten jedinej tón v různých rytmických obměnách sama. Ještě spolužák s pozounem, ale ten si myslí, že 3×8 je 18.
A nebo pokud nesedím v podivný místnosti a nevyplňuju osum (no dobře, abych nepřeháněla - ale šest jich tam bylo určitě!!) stránek krajskýho kola dějepisný olympiády. Sice jsem si tu doporučenou knížku půjčila a dokonce jsem si v ní i něco přečetla, ale myslím, že mi to tolik nepomohlo. Nemám z toho dobrý pocit. Všichni ty lidi tam vypadali ještě víc šprťácky než já (= měli brejle nebo kšandy nebo obojí, a extra vysoký čelo, což je znak inteligence) a ani ty profesoři u toho stolečku nevypadali, že by se mohli odlehčeně zasmát tomu, jak jsem vyluštila krajové názvy pro pomlázku ze slovních přesmyček. Nebo mému tvrzení, že vánočnímu stromečku se původně říkalo weinachtsbaum (neměli tam psát, že pochází z Bavorska - jo a německy neumím, tak je to napsaný blbě). A vůbec, celostátní kolo by určitě bylo někde v Praze, a tam by se mi nechtělo.
Když je řeč o těch celostátních kolech, jedno mě teď čeká s triem - asi 18. dubna. Sice to umíme, ale musíme zkoušet. Takže dneska od půl sedmý mám zkoušku, moc se mi tam nechce, ale tak co. Ono jde spíš o to zvednout se a dojít tam, než tam dlooouho sedět a hrát.
Zítra se asi dozvím výsledky z tý olympiády, na nultou máme dějepisáře-třídního, tak to poznám podle toho, jestli se na mě bude dívat vražedným pohledem... snad né bože. Já se na to fakt připravovala. A smutný oči.
Plus, malá poznámečka o nové éře Superstar. V čem je to nová éra? Že je jich tam jako míň a vyhazujou je po jednom? Nebo že jim dali tu debilní kameru do vily? (Mimochodem, teď tam jsou skoro všichni, ale já si myslím, že tam seděj, protože to maj ve smlouvě.) Lidi jsou tam dobrý, ale že by tam byl někdo extra? Včera jsem se koukala na první finále skoro do půlnoci. Hrát na city, to uměj. Natálie Kubištová a její srdceryvný projev mě málem rozbrečel. Ale nemyslím si, že to vydržím sledovat tak, jako to minulý, a že budu zase bláznit s autogramiádou (no, museli by přijet do Liberce, a možná bych šla). Ale taky už jsem o dva roky starší. Nicméně, jako takové jarní rozptýlení je sledování Superstar asi ideální. Ta kamera se mi ale zdá opravdu trapná.
To je všechno, jdu si lehnout.
Thought I'd cry for you forever
But I couldn't so I didn't
People's children die and they don't even cry forever
...terapeutická písnička.
 


Aktuální články

Reklama